Ivančice, poutní kaple sv. Jakuba

Stavba původní poutní kaple sv. Jakuba stojící na vrcholku strání Nových hor byla zahájena v roce 1481. Obyvatelé Ivančic a okolí přispívali svými dary a odkazy na stavbu kaple jako symbol díkůvzdání za odvrácení šířící se morové epidemie. Podnětem k zasvěcení kaple sv. Jakubovi byla zbožná úcta k tomuto světci a nesplnitelná touha navštívit jeho hrob ve vzdáleném španělském místě Santiago de Compostela. V letech 1580 - 1620 byla kaple jedinou místní svatyní pro zdejší katolické věřící, neboť farní kostel Nanebevzetí Panny Marie na náměstí sloužil protestantům. Poutníci putovali ke kapli sv. Jakuba až do roku 1784, kdy byla kaple z nařízení císaře Josefa II. Zrušena a později zbořena. V roce 1836, kdy ustala epidemie cholery, se mezi obyvateli Ivančic rozšířila myšlenka na znovuvybudování kaple. Iniciativy se ujal místní rodák a národní buditel P. Tomáš Procházka. Přes mnohé překážky se podařilo v roce 1858 dokončit novogotickou kapli. Z farního kostela sem byla přenesena původní socha sv. Jakuba. První mši, která byla velkou slávou pro vlasteneckou Moravu, sloužil v přítomnosti 37 kněží profesor František Sušil. Ke kapli přiléhá čtrnáct zastavení křížové cesty s polychromovanými litinovými reliéfy, které pochází z roku 1863. V Ivančicích je již víc jak 155 let udržována tradice svatojakubských poutí, které se slaví každoročně poslední červencovou neděli ke cti sv. Jakuba Většího.

Vzdálenost od objektu

Železniční stanice

Autobusová zastávka