Teplá, klášterní kostel Zvěstování Páně

Klášterní kostel tepelského premonstrátského kláštera je původně románskou stejnolodní bazilikou s dvouvěžovým průčelím, příčnou lodí a dvěma apsidami a patří mezi největší a nejstarší objekty tohoto typu na našem území. Jeho stavba byla ukončena kolem r. 1232, kdy byl slavnostně vysvěcen. Současná podoba kostela je výsledkem úprav provedených v období od konce 13. do 1. poloviny 20. století, vyjma renesance zde dnes nalezneme všechny stavební a umělecké slohy od románského po historismus. Výzdobě chrámového interiéru dominují barokní truhlářské práce, bíle štafírované a zlacené sochy, oltáře z umělého i pravého mramoru a pestré nástropní malby. Dvě kruchty nesou funkční barokní varhany, v severní kapli se nachází pozoruhodný novorománský oltář s relikviářem zakladatele kláštera bl. Hroznaty, vprostřed kněžiště kamenná románská rakev, v níž byl světec pohřben, a v severním rameni příčné lodi jeho sochařský epitaf. Kostel je patrně největší galerií děl význačného barokního sochaře F. I. Platzera. Chrám má pět zvonů v průčelních věžích a malý zvonek v sanktusové věžičce nad presbytářem; na jeho fasádě je možno kromě množství románských a gotických detailů spatřit i pozůstatky barokních slunečních hodin. Klášterní kostel Zvěstování Páně plní zároveň funkci farního kostela farnosti Klášter Teplá, jeho duchovním správcem je vždy člen Kanonie premonstrátů Teplá. Kostel Zvěstování Páně je místem posledního odpočinku patrona plzeňské diecéze, bl. Hroznaty. Kostel se nachází přímo naproti hlavní vstupní bráně areálu, turistům je mimo dobu konání mší, chórových modliteb a církevních obřadů přístupný v rámci návštěvní prohlídkové trasy, a to od února do prosince. Mše svatá v klášterním kostele se koná každou neděli od 10.00 hodin.

Vzdálenost od objektu