Jablonné v Podještědí, Bazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy

Monumentální památka, klenot středoevropského baroka, dnes známá jako Bazilika minor svatého Vavřince a svaté Zdislavy, byla postavena v letech 1699-1729 ke cti zde pochované paní Zdislavy z Lemberka. Stavbu, projektovanou slavným vídeňským architektem Johannem Lukasem von Hildebrandtem, finančně podporoval majitel panství František Antonín hrabě Berka z Dubé. Bazilika stojí na místě původního staršího gotického kostela, založeného současně s klášterem před rokem 1252 Zdislavou a jejím manželem Havlem. Základy nynějšího chrámu byly položeny v r. 1699. Pozoruhodné je, že jsou jištěny pilíři zapuštěnými do hloubky více než 30 m pod úroveň kostela. Jeho výška 50 m jej činí dominantou okolí, vznosnou zelenou kopuli nelze zdaleka přehlédnout. Traduje se, že modelem stavby se nechal inspirovat císař Leopold I. a podle jeho vzoru zadal stavět kostel sv. Petra ve Vídni. V roce 1788 zasáhl Jablonné požár, který se nevyhnul ani kostelu a zničil jeho zařízení. Přesto se podařilo zachránit část cenného vybavení, to je součástí mobiliáře dodnes. Vnitřní výzdoba chrámu byla po této nešťastné události postupně obnovována a doplňována. Pseudobarokní hlavní oltář v průčelí presbytáře vytvořil Wilhelm August, rozměrný oltářní obraz Karla Krattnera z r. 1900 zobrazuje sv. Vavřince, v r. 1973 byl oltář doplněn menším portrétem sv. Zdislavy od Františka Mervarta.
Klasicistní kazatelna s bustou sv. Petra v popředí je dílem místního řezbáře Josefa Neumanna z r. 1792. Varhany, které pro Jablonné postavil Heinrich Schiffner v r. 1895, prošly před nedávnem náročnou rekonstrukcí varhanářů rodiny Žloutků. Po obou stranách baziliky se nacházejí boční oltáře. V předním levém výklenku je oltář sv. Anny, naproti v předním pravém výklenku se nachází barokní oltář sv. Kříže z roku 1718, v zadním pravém výklenku oltář sv. Josefa. Nejvzácnější je původní barokní oltář Panny Marie Růžencové z roku 1732 v pravém transeptu. Naproti němu můžeme vidět jeho napodobeninu - pseudobarokní oltář Nejsvětějšího srdce Páně z roku 1911. Úctě poutníků se těší mariánsko-zdislavský oltář s pozdně gotickou Madonou z roku 1510 a relikviářem, do něhož byla roku 1908 vložena lebka sv. Zdislavy. Barokní kovaná mříž z roku 1732 usazená opodál ohrazuje průhled do krypty s hrobem sv. Zdislavy. Úhledný podzemní prostor hrobky s mramorovým sarkofágem a zdobenou schránkou, v níž ostatky sv. Zdislavy pietně odpočívají, je možné navštívit k modlitbě či v rámci prohlídek podzemí. Stěny zdobila malá galerie 24 obrázků na mědi z roku 1660 zobrazujících Zdislaviny zázraky, po nedávném restaurování byla přemístěna do Zdislavského sálu. Podzemí baziliky sloužilo jako pohřebiště šlechticů, významných měšťanů a řeholních bratří. Je zde mimo jiné pochován donátor kostela pan hrabě Berka z Dubé a dominikán, otec Ambrož Svatoš, který se zasloužil o svatořečení paní Zdislavy.
Roku 1907 papež sv. Pius X. Zdislavu z Lemberka beatifikoval. Svatořečena byla 21. května 1995 v Olomouci papežem Janem Pavlem II. Následujícího roku byl chrámu udělen titul papežské baziliky minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy (25. června 1996).
Roku 2000 byla sv. Zdislava prohlášena patronkou Litoměřické diecéze, r. 2002 Libereckého kraje a v roce 2020 patronkou České dominikánské provincie.
Zdislava jako kdysi pomáhá i dnes. Proto je toto místo v centru pozornosti domácích i zahraničních návštěvníků. Ti přicházejí svatou Zdislavu, patronku rodin, prosit o přímluvu za uzdravení nemocných i za pomoc v těžkých životních situacích. Bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy je tak nejen krásnou národní kulturní památkou, ale též místem pokoje a pomoci pro přicházející poutníky.


Z důvodu celkové stavební obnovy bude bazilika v letech 2021 – 2023 uzavřena.

Vzdálenost od objektu